Aktuality




24.10.2016 publikoval Lukáš Hejkrlík

EET a spropitné - evidujte vše, je to levnější

Žádný zákon neupravuje přesné zdanění spropitného. Tudíž se vychází ze dvou způsobů, jak spropitné zdanit. Prvním příkladem je, že spropitné plyne přímo podnikateli a ten jej dále využívá dle svého uvážení. Druhým příkladem je, že spropitné náleží zaměstnancům. Podívejme se na jednotlivé daňové dopady a dopady z hlediska EET.

1. Spropitné náleží podnikateli

V tomto případě je potřeba na účtenku uvést tržbu, vč. příslušné sazby DPH (předpokládejme sazbu 15% DPH) + spropitné, vč. příslušné sazby DPH (15% od 1.12.2016).

Daňový dopad

  • Podnikatel musí odvést DPH z celé částky včetně spropitného
  • Dále musí podnikatel odvést daň z příjmu ze spropitného bez DPH
  • Podnikatel musí evidovat v rámci EET!

 2. Spropitné náleží zaměstnanci

V tomto případě je potřeba na účtenku uvést tržbu, vč. příslušné sazby DPH (předpokládejme sazbu 15% DPH). Spropitné se již vypisovat nemusí!

Daňový dopad

  • Podnikatel musí odvést DPH z částky bez spropitného
  • Podnikatel musí odvést 34% ze spropitného na SP a ZP
  • Podnikateli nevzniká povinnost tuto tržbu evidovat v EET a ani vypisovat na účtenku.
  • Podnikatel však musí vést zvláštní evidenci spropitného a pak například:
    1. Celkové spropitné za jednotlivý měsíc rozdělí rovnoměrně (například dle odpracovaných dnů) mezi své zaměstnance.
    2. Spropitné rozdělí každému zaměstnanci dle jeho zásluh (je potřeba evidence dle zaměstnanců).

Jiné dopady spropitného

V případě, že se podnikatel rozhodl vyúčtovávat spropitného tímto způsobem, vystavuje se několika dle našeho názoru negativním situacím:

  • Spropitné nemusí být na účtence vypsané. V případě hosta „prudiče“ se vystavuje personál vysvětlování, proč na účtence není spropitné uvedeno. Sám host „prudič“ může nahlásit tuto skutečnost na finanční úřad, který může zahájit místní šetření či daňovou kontrolu.
  • V případě, že se „nepoctivý“ podnikatel rozhodl evidovat spropitné tímto způsobem, nicméně ve výplatních páskách spropitné není zaevidováno, vystavuje se v případě daňové kontroly rozsáhlému vysvětlování. Tento fakt může finančnímu úřadu nahlásit sám zaměstnanec. Podnikateli by tak hrozilo trestní stíhání za obcházení placení daně, odvodu na SP a ZP nebo pokuta za neevidování tržeb a to až do výše 500 000,- Kč.
  • V případě úhrady platební kartou dochází k další evidenci, respektive nastavení vašeho pokladního systému o položku spropitné. Z hlediska účetnictví může tak docházet k dodatečnému účtování.

 Kladem tohoto postupu je stále však pozitivní motivace personálu. Otázka však je, jestli ta evidence a starosti podnikateli stojí za to

3. Příklad spropitného

Pro správné rozhodnutí, k jaké variantě se přiklonit uvádíme krátký příklad obou možností. Příklad je tvořen na právnickou osobu (s.r.o.), plátcem DPH, podnikající v pohostinství s jedním zaměstnancem a s čísly za jeden měsíc.

 

Spropitné pro podnikatele

Nakoupené zboží / 15% DPH 217 391,- Kč 32 609,- Kč DPH
Prodej zboží / 15% DPH 434 783,- Kč 65 217,- Kč DPH
Spropitné podnikateli / 15% DPH 1 739,- Kč 261,- Kč DPH
Odvod DPH za měsíc 65 217 + 261 – 32 609 = 32 869,- Kč
Hrubá mzda zaměstnance 15 000,- Kč
Náklad na mzdu zaměstnance = HM * 1,34 15 000 * 1,34 = 20 100,- Kč
Základ pro daň z příjmu 434 783 + 1 739 – 217 391 – 20 100 = 199 031,- Kč
Daň z příjmu 19% 37 810,- Kč
Zisk po zdanění 199 031 – 37 810 = 161 221,- Kč

Spropitné pro zaměstnance

Nakoupené zboží / 15% DPH 217 391,- Kč 32 609,- Kč DPH
Prodej zboží / 15% DPH 434 783,- Kč 65 217,- Kč DPH
Spropitné zaměstnanci / není DPH 2 000,- Kč 0,-
Odvod DPH za měsíc 65 217 – 32 609 = 32 608,- Kč
Hrubá mzda zaměstnance + spropitné 15 000 + 2 000 = 17 000,- Kč
Náklad na mzdu zaměstnance = HM * 1,34 17 000 * 1,34 = 22 780,- Kč
Základ pro daň z příjmu 434 783 – 217 391 – 22 780 = 194 612,- Kč
Daň z příjmu 19% 36 860,- Kč
Zisk po zdanění 194 612 – 36 860 = 157 752,- Kč

Podnikatel vs. Zaměstnanec

Zisk po zdanění varianta podnikatel 161 221,- Kč
Zisk po zdanění varianta zaměstnanec 157 752,- Kč
Rozdíl 3 469,- Kč

Z výše uvedeného příkladu vyplívá, že evidovat tržby jako celek (varianta podnikatel) ušetří z 2 000 spropitného podnikateli na zisku minimálně 3 469,- Kč. Po odečtení DPH, které v případě varianty podnikatele musí podnikatel odvést, pak vychází čistý cash-flow zisk ve výši 3 208,- Kč (3 469 – 261 DPH).

4. Závěrem

Otázek a nejasných odpovědí na téma spropitného bylo v médiích mnoho a to nejen v rámci EET. Myslíme si, že tímto článkem dáváme podnikatelům jasnou odpověď a nyní je pouze na nich, jakým směrem chtějí spropitné dále řešit. Pokud chcete dát na naše doporučení, evidujte tržby jako celek včetně spropitného. Z hlediska zisku je to pro podnikatele levnější záležitost. Ušetříte si mnoho starostí z další evidencí a vyhnete se i problémům od hostů či vlastních zaměstnanců. Pokud vaši zaměstnanci byli na spropitné zvyklí, není přeci problém dle vlastního uvážení jim odměnu jako takovou dát, to zákon nezakazuje.


Zpět




Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí,
personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.