Dokladuj.to

 

 

O co se jedná?

Zaměstnavatel může zaměstnancům pořádat společenské akce, u nichž může být účast zaměstnance za splnění zákonných podmínek na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.Typicky může jít například o:

  • vánoční večírek,
  • letní firemní setkání,
  • family day,
  • dětský den pro zaměstnance a jejich rodiny,
  • firemní výročí,
  • společenskou akci s kulturním nebo sportovním prvkem,
  • teambuildingovou akci přiměřeného rozsahu.

Právní úprava: § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Důležité upozornění

Tento režim se vztahuje pouze na:

  • nepeněžní příjmy,
  • plynoucí z účasti na akci pořádané zaměstnavatelem,
  • pro omezený okruh účastníků,
  • pokud je taková akce vzhledem ke své povaze u zaměstnavatele obvyklá
  • a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Plnění může být poskytnuto nejen zaměstnanci, ale i jeho rodinnému příslušníkovi. Důležité je také to, že zde není stanoven zvláštní peněžní limit. Zákon místo toho pracuje s kritériem obvyklosti a přiměřenosti.

Co do tohoto režimu typicky spadá?

Do tohoto režimu typicky spadají akce, které:

  • organizuje sám zaměstnavatel,
  • mají společenský charakter,
  • nejsou odměnou za pracovní výkon,
  • nejsou poskytovány individuálně jednomu zaměstnanci jako osobní benefit,
  • jsou určeny pro určitý vymezený okruh zaměstnanců nebo jejich rodinných příslušníků.

Příklady:

  • firemní vánoční večírek,
  • setkání zaměstnanců při výročí společnosti,
  • zaměstnanecký den s programem pro děti,
  • firemní sportovní den,
  • společenské posezení s kulturním programem.

Co do tohoto režimu naopak zpravidla nespadá?

Do tohoto režimu zpravidla nespadá zejména:

  • peněžitý příspěvek vyplacený zaměstnanci, 
  • individuálně poskytnuté vstupenky nebo poukazy bez vazby na zaměstnavatelem pořádanou akci,
  • plnění navázané na pracovní výkon zaměstnance,
  • odměna za splnění pracovního úkolu, i když je poskytnuta nepeněžně,
  • akce nepřiměřeného rozsahu nebo luxusního charakteru,
  • plnění, která mají spíše charakter individuálního benefitu podle § 6 odst. 9 písm. d), nikoliv zaměstnavatelem pořádané společenské akce.

Jaké podmínky musí být splněny?

1) Akci musí pořádat zaměstnavatel

Nestačí, že zaměstnavatel jen uhradí zaměstnanci vstupenku nebo příspěvek na cizí akci. Musí jít o akci pořádanou zaměstnavatelem.

2) Musí jít o omezený okruh účastníků

Akce musí být určena pro zaměstnance, případně i jejich rodinné příslušníky, nikoliv pro neomezenou veřejnost.

3) Akce musí být obvyklá

Pořádání takové akce musí být vzhledem k její povaze u zaměstnavatele obvyklé.

4) Forma a rozsah akce musí být přiměřené

Zákon neuvádí pevný finanční limit, ale požaduje, aby forma i rozsah akce byly přiměřené.

5) Nesmí jít o mzdu nebo odměnu za práci

Pokud by akce nebo účast na ní byla fakticky odměnou za výkon, nešlo by o osvobozené plnění podle tohoto ustanovení.

Do jaké výše je plnění osvobozeno?

U tohoto typu plnění není stanoven zvláštní finanční limit. To ale neznamená, že lze pořádat akce bez omezení. Zákonnou podmínkou je, že akce musí být:

  • obvyklá,
  • pro omezený okruh účastníků,
  • a její forma a rozsah musí být přiměřené.

Co od klienta potřebujeme?

Aby bylo možné správně posoudit daňový režim akce, potřebujeme od klienta vždy:

  • stručný popis akce,
  • datum a místo konání,
  • informaci, kdo akci pořádal,
  • okruh účastníků,
  • informaci, zda se účastnili i rodinní příslušníci,
  • rozpočet nebo doklady k nákladům,
  • podklady dodat současně s podklady ke mzdám za příslušný měsíc, pokud má být plnění zohledněno i pro mzdovou evidenci a JMHZ.

Pokud tyto informace nebudeme mít včas nebo dostatečně průkazně, nelze správně posoudit, zda jde skutečně o osvobozené plnění podle zákona.

Jak evidovat akce a kdy je hlásit?

Doporučujeme, aby měl zaměstnavatel k akci vždy alespoň:

  • interní označení akce,
  • seznam nebo vymezení účastníků,
  • informaci o tom, zda jde o zaměstnance a případně jejich rodinné příslušníky,
  • účetní doklady k akci,
  • stručné zdůvodnění, proč jde o akci obvyklou a přiměřenou.

Podklady je vhodné předávat průběžně, nikoliv až zpětně po delší době. Záznam o účastnících firemní akce ke stažení zde.

Je toto plnění daňovým nákladem pro firmu?

Ano, obecně může být. Nepeněžní příjmy podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, pokud jde o práva zaměstnanců vyplývající z:

Lze u těchto plnění uplatnit DPH?

U těchto akcí nelze dát jeden obecný závěr pro všechny situace. Posouzení DPH bude záviset zejména na:

  • konkrétním typu pořizovaného plnění,
  • způsobu uspořádání akce,
  • a na tom, zda jsou splněny obecné podmínky pro odpočet DPH.

Proto doporučujeme posoudit DPH u každé větší akce individuálně.

Praktické příklady

1) Vánoční večírek

Zaměstnavatel uspořádá pro zaměstnance vánoční večírek v restauraci.

  • jde o akci pořádanou zaměstnavatelem,
  • je určena zaměstnancům,
  • má společenský charakter,
  • její pořádání je u zaměstnavatele obvyklé,
  • a rozsah akce je přiměřený.

Za těchto okolností může jít o osvobozené nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. g).

2) Family day

Zaměstnavatel pořádá letní rodinný den pro zaměstnance, jejich partnery a děti.

  • účastní se zaměstnanci i jejich rodinní příslušníci,
  • akci organizuje zaměstnavatel,
  • jde o omezený okruh účastníků,
  • akce je společenská a přiměřená.

I zde může jít o osvobozené nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. g).

3) Individuální vstupenky jako odměna

Zaměstnavatel dá vybranému zaměstnanci dvě drahé vstupenky na koncert jako odměnu za výborné výsledky. V takovém případě nejde typicky o akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, ale spíše o individuální plnění nebo odměnu. Takové plnění by zpravidla nespadalo pod tento režim ale pod Nepeněžní plnění na kulturu a sportovní akce