Důležité upozornění

Tento režim se vztahuje pouze na nepeněžní plnění. To znamená, že zaměstnavatel benefit zaměstnanci zajistí nebo uhradí, nikoliv že mu jen vyplatí peníze „na ruku“. Současně musí jít o plnění, které:

• není mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem,
• není navázáno na pracovní výkon zaměstnance,
• je poskytováno z:
  • fondu kulturních a sociálních potřeb,
  • sociálního fondu,
  • ze zisku po zdanění,
  • nebo na vrub nákladů, které nejsou daňově uznatelné.

Plnění může být poskytnuto také rodinnému příslušníkovi zaměstnance, ale z daňového pohledu se posuzuje u zaměstnance.

Jaké podmínky musí být splněny?

1) Musí být zřejmé, komu bylo plnění poskytnuto

• Zaměstnavatel musí být schopen prokazatelně doložit, komu a v jaké hodnotě bylo plnění poskytnuto.
• Ideální stav je, když je to uvedeno přímo na dokladu, např.:
  • ubytování pro zaměstnance Jan Novák,
  • vstupenka nebo benefit přiřazený konkrétnímu zaměstnanci.

2) Pokud plnění není přímo přiřazeno konkrétní osobě, musí se vést evidence

• Např. u permanentky, sdílených vstupenek nebo obdobných plnění je nutné vést evidenci skutečného čerpání, aby bylo možné určit:
  • který zaměstnanec benefit využil,
  • kdy jej využil,
  • v jaké hodnotě.

Bez této evidence nelze benefit správně zpracovat do mezd ani hlídat zákonný limit.

Do jaké výše je plnění osvobozeno?

U těchto plnění je na straně zaměstnance osvobození v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. (Pro rok 2026 činí limit: 24 483,50 Kč na jednoho zaměstnance)
Důležité limit se sleduje souhrnně za celé zdaňovací období, tedy ne pro každý benefit zvlášť.

Co se stane při překročení limitu?

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci tato plnění nad zákonný limit, pak část nad limit:

• vstupuje do mzdy jako zdanitelný nepeněžní příjem,
• podléhá dani z příjmů,
• podléhá také sociálnímu a zdravotnímu pojištění jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Nadlimitní část se zpracuje ve mzdě v tom měsíci, ve kterém bylo plnění poskytnuto nebo ve kterém byl limit překročen.

Co od klienta potřebujeme?

Aby bylo možné benefit správně zpracovat, potřebujeme od klienta vždy:

• doklad k plnění,
• informaci, kterému zaměstnanci bylo plnění poskytnuto,
• případně evidenci čerpání, pokud plnění není přímo adresné,
• informaci o hodnotě plnění na konkrétního zaměstnance,
• podklady dodat současně s podklady ke mzdám za příslušný měsíc.

Pokud tyto informace nebudeme mít včas nebo dostatečně průkazně, není možné benefit správně promítnout do mezd a správně hlídat roční limit. 

Jak evidovat příspěvky a kdy je hlásit?

1) Pokud je plnění adresné
Např. faktura nebo doklad je vystaven tak, že je zřejmé, pro koho je benefit určen. V takovém případě je potřeba dodat tento doklad spolu s měsíčními podklady ke mzdám.

2) Pokud plnění adresné není
Např. permanentka na hokej, sdílené vstupy apod. V takovém případě je potřeba vést evidenci, která určí:

• kdo benefit využil,
• kolikrát,
• v jaké hodnotě.

Tuto evidenci je nutné každý měsíc předat společně s podklady ke mzdám.

Je tento příspěvek daňovým nákladem pro firmu?

1) Do limitu
Tyto druhy plnění jsou pro firmu zpravidla nedaňovým nákladem.

2) Nad limit
Pokud jeden zaměstnanec překročí limit, pak:

• pojistné hrazené zaměstnavatelem z nadlimitní části je daňovým nákladem,
• samotné plnění nad limit může být daňově uznatelné jen tehdy, pokud na něj existuje odpovídající opora, např.:
  • kolektivní smlouva,
  • vnitřní předpis,
  • pracovní smlouva,
  • jiná smlouva.

Pokud takový dokument neexistuje nebo není dostatečný, bude i nadlimitní část samotného plnění pro firmu zpravidla nedaňovým nákladem.

Lze u těchto plnění uplatnit DPH?

U těchto benefitů zpravidla nejde o plnění použitá pro ekonomickou činnost zaměstnavatele, a proto obvykle nevzniká nárok na odpočet DPH. 

Praktické příklady

1) Rekreace zaměstnance nad limit

Zaměstnavatel zajistí zaměstnanci rekreaci v hodnotě 25 000 Kč v květnu 2026.

• podklad musí být dodán ke mzdám za květen 2026,
• z dokladu musí být zřejmé, pro kterého zaměstnance bylo plnění určeno, případně to musí klient doložit jiným průkazným způsobem,
• protože roční limit pro rok 2026 činí 24 483,50 Kč, bude částka 516,50 Kč představovat nadlimitní nepeněžní příjem,
• tuto částku je nutné zahrnout do mzdy za květen 2026,
• z této částky se odvede daň, sociální pojištění a zdravotní pojištění.

Z účetního pohledu se plnění zaúčtuje tak, aby bylo možné u konkrétního zaměstnance dále sledovat čerpání ročního limitu.

2) Permanentka na hokej pro více zaměstnanců

Zaměstnavatel pořídí permanentku na hokej za 6 000 Kč a umožní její využívání více zaměstnancům.

V takovém případě je nutné vést evidenci a ke každému zaměstnanci určit hodnotu čerpaného plnění. např.:

• Novák - 2 zápasy, 400,- Kč
• Nováková - 3 zápasy, 600,- Kč

Tuto evidenci je potřeba každý měsíc předat spolu s podklady ke mzdám, aby bylo možné:

• správně přiřadit benefit ke konkrétním zaměstnancům,
• průběžně sledovat čerpání ročního limitu,
• případně zdanit nadlimitní část.