Stažení směrnice v PDF       

 

Interní směrnice – pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis

1. Účel směrnice

Tato směrnice stanoví jednotný postup pro poskytování, evidenci, ocenění a předávání podkladů k nepeněžním plněním poskytovaným zaměstnancům v oblasti zdravotních potřeb, a to zejména pro účely:

• správného daňového posouzení na straně zaměstnance,
• správného zpracování ve mzdové evidenci,
• sledování zákonného ročního limitu osvobození,
• vykazování v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ),
• doložitelnosti postupu při případné kontrole.

2. Právní východiska

Tato směrnice vychází zejména z následujících právních předpisů:

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
• zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele,
• nařízení vlády č. 417/2025 Sb., o formuláři a datové struktuře JMHZ,
• související metodická sdělení správních orgánů.

Směrnice upravuje především postup u nepeněžních plnění poskytovaných podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů.

3. Vymezení plnění, na která se směrnice vztahuje

Tato směrnice se vztahuje zejména na tato nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi:

• pořízení zboží zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení,
• pořízení služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení,
• pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Typicky se může jednat například o:

• rehabilitace,
• fyzioterapii,
• jiné zdravotní služby poskytované zdravotnickým zařízením,
• dentální hygienu nebo obdobné zdravotní výkony, pokud je poskytuje zdravotnické zařízení,
• zdravotnické prostředky na lékařský předpis,
• kompenzační nebo ortopedické pomůcky na lékařský předpis.

4. Základní podmínky pro uplatnění režimu

Aby bylo možné plnění posoudit v režimu této směrnice, musí být splněny zejména tyto podmínky:

1. Jde o nepeněžní plnění.
2. Plnění není mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.
3. Plnění je poskytováno zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi.
4. Plnění je poskytováno z:

• fondu kulturních a sociálních potřeb,
• sociálního fondu,
• ze zisku po zdanění,
• nebo na vrub nákladů, které nejsou daňově uznatelné.

5. U služeb musí jít o službu zdravotního, léčebného, hygienického nebo obdobného charakteru poskytovanou zdravotnickým zařízením.
6. U zdravotnických prostředků musí jít o prostředek na lékařský předpis.
7. Musí být prokazatelné, komu bylo plnění poskytnuto a v jaké hodnotě.

Pokud některá z uvedených podmínek splněna není, nelze plnění automaticky považovat za osvobozené.

5. Roční limit osvobození

U plnění podle této směrnice se sleduje roční limit osvobození na straně zaměstnance v úhrnu.

Limit činí průměrnou mzdu za zdaňovací období.

Pro rok 2026 činí tento limit:

48 967 Kč na jednoho zaměstnance za kalendářní rok

Do limitu se započítávají všechna plnění podle této kategorie poskytnutá danému zaměstnanci v příslušném zdaňovacím období.

6. Základní principy evidence

1. Každé plnění musí být přiřaditelné ke konkrétnímu zaměstnanci.
2. Pokud plnění využívá rodinný příslušník, eviduje se plnění k zaměstnanci.
3. Zaměstnavatel musí být schopen doložit:

• druh plnění,
• datum poskytnutí,
• hodnotu plnění,
• osobu, které bylo plnění poskytnuto,
• případně rodinného příslušníka,
• způsob ocenění plnění,
• u služeb identifikaci zdravotnického zařízení,
• u zdravotnických prostředků vazbu na lékařský předpis.

4. Stejný typ plnění se u srovnatelných případů eviduje jednotným způsobem.

7. Co musí být z podkladů zřejmé

7.1 U zdravotních služeb

Z podkladů musí být zřejmé zejména:

• kdo službu čerpal,
• jaká služba byla poskytnuta,
• kdo službu poskytl,
• že poskytovatelem bylo zdravotnické zařízení,
• jaká je hodnota plnění,
• datum poskytnutí nebo úhrady.

7.2 U zdravotnických prostředků

Z podkladů musí být zřejmé zejména:

• kdo prostředek obdržel,
• jaký zdravotnický prostředek byl pořízen,
• jaká je hodnota plnění,
• datum pořízení,
• že jde o zdravotnický prostředek na lékařský předpis.

Pokud z podkladů nevyplývá, že jde o službu od zdravotnického zařízení nebo o zdravotnický prostředek na lékařský předpis, nelze plnění automaticky zařadit do této kategorie.

8. Ocenění plnění

Pokud je plnění pořizováno individuálně pro konkrétního zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka, vychází se z jeho skutečné pořizovací hodnoty.

9. Postup při překročení ročního limitu

Pokud souhrn těchto plnění u konkrétního zaměstnance překročí roční limit osvobození, pak část nad limit:

• vstupuje do mzdy jako zdanitelný nepeněžní příjem,
• podléhá dani z příjmů,
• podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění,
• musí být zohledněna ve mzdě za měsíc, ve kterém byl limit překročen nebo ve kterém bylo plnění poskytnuto.

10. Postup pro účely JMHZ

1. Osvobozené příjmy ze zúčtovaných příjmů se u zaměstnance vykazují v individualizované části JMHZ.
2. U zaměstnance se vykazují jako součást údaje 10289 – Osvobozené příjmy ze zúčtovaných příjmů – celkem.
3. Jde o souhrnný údaj za zaměstnance za příslušný měsíc, nikoliv o samostatnou položku pro každý jednotlivý typ zdravotního plnění.
4. Pokud je část plnění nadlimitní a vstoupí do mzdy, postupuje se podle obecných pravidel pro zdanitelné příjmy.

11. Daňový režim na straně zaměstnavatele

Plnění podle této směrnice jsou na straně zaměstnavatele obecně považována za plnění hrazená z prostředků, které nejsou daňově uznatelnými náklady.

Zaměstnavatel proto musí počítat s tím, že tato plnění jsou zpravidla nedaňovým nákladem.

Pokud dojde u zaměstnance k překročení zákonného limitu a část plnění se stane zdanitelným příjmem, je nutné samostatně posoudit související odvody a mzdové zpracování.

12. DPH

Ze zákona o DPH nelze u těchto plnění bezpečně dovodit obecný nárok na odpočet.

Je nutné individuální posouzení, zejména podle pravidel pro použití přijatého plnění pro ekonomickou činnost a pro jiné účely.

13. Podklady předávané mzdové účtárně

Pro správné mzdové zpracování musí být předány alespoň tyto podklady:

• doklad k plnění,
• identifikace zaměstnance,
• datum poskytnutí plnění,
• hodnota plnění,
• informace o tom, zda je plnění poskytnuto i rodinnému příslušníkovi,
• u služeb identifikace zdravotnického zařízení,
• u zdravotnických prostředků doložení, že jde o prostředek na lékařský předpis.

Podklady se předávají současně s měsíčními podklady ke mzdám.

Pokud podklady nebudou předány včas nebo dostatečně průkazně, nelze garantovat správné zpracování plnění ve mzdách ani správné sledování ročního limitu.

14. Odpovědnost

Za plnění této směrnice odpovídají zejména:

• osoba schvalující plnění – za věcnou správnost a soulad s interními pravidly,
• osoba zajišťující doklady – za úplnost podkladů,
• mzdová účetní – za promítnutí do mezd, sledování limitu a JMHZ,
• finanční účetní – za správné účetní zachycení plnění.

15. Doporučený minimální interní záznam k plnění

Daňový doklad, který je proplácen s vyznačením jména zaměstnance

16. Závěrečná ustanovení

Tato směrnice je metodickým interním dokumentem. Jejím cílem je zajistit jednotný, přiměřený a prokazatelný postup při zpracování zdravotních benefitů zaměstnanců.

Směrnice nenahrazuje individuální právní nebo daňové posouzení konkrétního případu. V případě nestandardního plnění nebo pochybností o splnění zákonných podmínek se doporučuje individuální posouzení před jeho zpracováním do mezd a JMHZ.