Jaké podmínky musí být splněny?

1) Musí jít o bezúročnou zápůjčku

Pokud je zápůjčka úročená, tento konkrétní režim osvobození se nepoužije.

2) Sleduje se úhrnná výše jistin od téhož zaměstnavatele

Rozhodující je, jaká je celková výše jistin všech bezúročných zápůjček poskytnutých zaměstnanci od stejného zaměstnavatele.

3) Sleduje se limit 300 000 Kč

Pokud úhrnná výše jistin nepřesáhne zákonný limit, majetkový prospěch zaměstnance je osvobozen.

Do jaké výše je majetkový prospěch osvobozen?

• Osvobození se uplatní, pokud úhrnná výše jistin bezúročných zápůjček od téhož zaměstnavatele činí nejvýše 300 000 Kč,
• Pokud je tento limit překročen, majetkový prospěch z části nad limit už osvobozen není.

Co se stane při překročení limitu?

Pokud úhrnná výše jistin bezúročných zápůjček přesáhne 300 000 Kč, pak se:

• majetkový prospěch z bezúročných zápůjček nad tento limit
• vypočítává za jednotlivé kalendářní měsíce,
• oceňuje se podle obecných pravidel pro nepeněžní příjem,
• a zahrnuje se do základu daně zaměstnance alespoň jednou za zdaňovací období, nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec.

Jinými slovy: nad limit se nezdaňuje samotná jistina, ale výhoda plynoucí z bezúročnosti.

Co do tohoto režimu naopak nespadá?

Do tohoto režimu zpravidla nespadá zejména:

• úročená zápůjčka,
• zápůjčka od jiné osoby než zaměstnavatele,
• jiné peněžní výpomoci, které nejsou zápůjčkou,
• plnění, u kterých není možné určit výši jistiny a podmínky splácení.

Co od klienta potřebujeme?

Aby bylo možné správně posoudit daňový režim, potřebujeme od klienta vždy:

• smlouvu o zápůjčce,
• identifikaci zaměstnance,
• výši jistiny,
• datum poskytnutí zápůjčky,
• informaci o případných dalších bezúročných zápůjčkách od téhož zaměstnavatele,
• splátkový kalendář nebo informaci o průběhu splácení,
• podklady dodat současně s podklady ke mzdám za příslušný měsíc, případně nejpozději tak, aby bylo možné správně provést roční zúčtování a vykázání.

Pokud tyto informace nebudeme mít včas nebo dostatečně průkazně, nelze správně určit, zda byl překročen limit a zda má být majetkový prospěch zdaněn.

Jak evidovat bezúročné zápůjčky a kdy je hlásit?

Doporučujeme, aby měl zaměstnavatel u každého zaměstnance vždy doloženo:

• kolik bezúročných zápůjček bylo poskytnuto,
• v jaké výši,
• kdy byly poskytnuty,
• jaká je aktuální výše nesplacené jistiny,
• zda úhrnná výše jistin nepřekročila limit 300 000 Kč.

Podklady je vhodné předávat průběžně, nikoliv až zpětně na konci roku.

Je toto plnění daňovým nákladem pro firmu?

Z textu zákona o daních z příjmů neplyne zvláštní pravidlo daňové uznatelnosti pro tento typ plnění. Prakticky se navíc samotné poskytnutí jistiny zápůjčky obvykle neřeší jako běžný daňový náklad, ale jako poskytnutí peněžních prostředků vůči zaměstnanci. Pro případné související náklady je proto nutné vycházet z obecných pravidel § 24 zákona o daních z příjmů.

Lze u těchto plnění uplatnit DPH?

Poskytnutí zápůjčky má z pohledu DPH povahu finanční činnosti, která je zpravidla osvobozena od daně bez nároku na odpočet.

Praktické příklady

1) Zápůjčka do limitu

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 200 000 Kč.

• jde o bezúročnou zápůjčku,
• úhrnná výše jistin od téhož zaměstnavatele nepřesáhne 300 000 Kč.

Za této situace je majetkový prospěch zaměstnance z bezúročnosti osvobozen.

2) Zápůjčka nad limit

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 450 000 Kč.

• limit 300 000 Kč je překročen,
• majetkový prospěch z části nad limit už není osvobozen,
• tento majetkový prospěch je potřeba vypočítat a zahrnout do základu daně zaměstnance.

Zdanění se provede nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec.

3) Více zápůjček od jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec má od stejného zaměstnavatele:

• jednu bezúročnou zápůjčku 180 000 Kč,
• druhou bezúročnou zápůjčku 150 000 Kč.

Celková výše jistin činí 330 000 Kč.

V takovém případě je potřeba sledovat majetkový prospěch z části přesahující limit 300 000 Kč, protože limit se posuzuje v úhrnu.